HIM (His infernal majesty) je finská "lovemetalová" skupina. V současné době ji tvoří 5 členů:
- zpěvák Ville Valo(celým jménem Ville Hermanni Valo, nar. 22.11.1976),
- kytarista Linde "Lilly" (vl. jménem Miko Viljami Lindström, nar. 12.8.1976),
- baskytarista Migé Amour (vl. jménem Mikko Henrik Julius Paananen, nar. 19.12.1974)
- klávesák Emerson Burton (vl. jménem Janne Johannes Purttinen, nar. 17.10.1974)
- bubeník Gas Lipstick (vl. jménem Mikka Kristian Karppinen, nar. 8.2.1971)
Ville Hermanni Valo se narodil do zajímavé a hudebně založené rodiny ve Finsku. Jeho otec - Kari Valo - je pravým Finem, který se snažil o rodinu dobře starat, a tak si vydělával mnoha způsoby, které se nám však nemusejí zdát až tak obvyklé - například taxikařením, ale také měl sex-shop, ve kterém Ville nějakou dobu pracoval, než prorazili s HIM. Matka Anita zase pochází z Drákulovy země a díky ní má Ville jisté kouzlo osobnosti. Maminku má na přebalu Dema 666 Ways to Love. Ville na své dětství vzpomíná moc rád a říká, že už odmala měl moc rád hudbu. Už na škole se seznámil s Lindem a s Migém. Jak říká, tak už tehdy byl Linde velmi uzavřený (ale v dnešní době je to prý ještě horší) a Migé byl už tehdy velký bohém, protože měl velmi tolerantní umělecké rodiče. Spolu chodili na nejrůznější akce a zkoušeli zakládat nejrůznější skupiny. Také se se školou občas podívali do zahraničí a nejradši Ville vzpomíná na výlet do Holandska, kde prý se všichni opili absinthem (ten je ve Finsku zakázaný) a zhulili se. Ville prý občas působil v tolika skupinách, že měl celé odpoledne plná jen zkoušek a nestíhal je, takže musel z některých skupin odejít. Nejvíc vzpomíná na skupinu Blood, kterou založili už tehdy s Migém, ale nakonec ji rozpustili, když měl Migé odejít na vojnu.
Po jeho návratu z vojny se zase sešli a měli pořád velkou chuť založit nějakou skupinu - a tak založili oficiálně HIM. Tehdy se ještě nejmenovali HIM, ale His Infernal Majesty. To se stalo v roce 1993 a skupina ještě pořádně netušila, co chce hrát. Měli rádi Kiss, Iron Maiden, Black Sabbath, finský pop, Elvise Presleyho a další. Nakonec vzniklo demo 666 Ways to Love, na kterém byly 4 písničky, se kterými se HIM snažili prorazit. Měli hodně koncertů po celém Finsku, hlavně v malých klubech. Nikde je moc nechtěli a jejich první pořádný koncert proběhl v Semifinal Clubu v Helsinkách - nedaleko Tavastie.
V roce 1996 kapela vydává své první album - Greatests Lovesongs vol. 666. Tehdejší sestava skupiny byla Ville Hermanni Valo - zpěv, Mikko Henrik Julius Paananen (Migé) - basa, Mikko Viljami Lindström (Linde)- el.kytara a klávesák s bubeníkem, jejichž jména podle jejich přání upadla v zapomnění - po tomto albu totiž HIM opustili, protože se chtěli více věnovat studiu a svým rodinám. Je na něm 66 písniček (ovšem to je jen na efekt, veskutečnosti je tam songů jen 10 - pokud počítáme i č.66, na kterém je instrumentálka. Ten zbytek je tzv. vata - 15-20sec. Nahrávky ticha). Na albu byly hned 2 covery - Wicked Game a Don't fear the Reaper. Ten první byl kritiky velmi dobře přijat, píseň se začala hrát v rádiích a lidi ji měli rádi. HIM měli konečně více koncertů po Finsku, jezdili i na větší festivaly a dokonce na několik koncertů do zahraničí. Pravý boom však měl teprve přijít.
V roce 1999 vydali album Razorblade Romance, na kterém byla písnička Join me. HIM tehdy přibrali nového bubeníka - Mikko Karppinen (Gas) a klávesáka - Joni Purttinen (Zoltan Pluto). Song Join Me si vybrali producenti filmu "13 patro" jako titulní písničku k filmu v evropské verzi (v americké to byli Cardigans se songem Erase/rewind). Z Join Me se stal okamžitě hit, který obsazoval první místa hitparád a tehdy začal mediální hon na HIM. Počal se kolotoč rozhovorů, focení plakátů, natáčení nejrůznějších show, výhry cen pro objevy roku a rockové hvězdy roku, ceny všech možných časopisů a serverů, koncerty po celé Evropě. Skupina byla nabitá elánem a nadšená z úspěchu, a tak všechno ochotně absolvovala. HIM tehdy přijeli také poprvé k nám do České republiky - 6. dubna. 2000. Toto závratné tempo života korunovali v roce 2001 novým albem.
Jmenovalo se Deep shadows & Brilliant highlights. A celá historie se opakuje - HIM vyráží na obrovské turné k propagaci alba, chodí dávat rozhovory a objíždí s ním celou Evropu. V rámci propagace se zastavují i 12.12.2001 v Praze. Fanoušci už zde mohou na skupině vidět velikou únavu, která se projevuje i na náboji koncertu. Skupina nekomunikuje a vše je takové nemastné neslané. HIM na tom nejsou dobře ani zdravotně, ani psychicky a počátkem roku 2002 vyhlašují roční pauzu. Je to i částečně proto, že staří příznivci jim vyčítají "vyměklost" nového alba, které je opravdu mezi alby HIM nejvíce popové.
Během pauzy se HIM věnují jen málo médiím, ale opravdu nejvíc sobě - jezdí na dovolené a udělají si i výlet do Mexika, skládají nové písně a plánují další album. To vychází v dubnu 2003 a jmenuje se Love Metal. Je opravdu zase trochu tvrdší a dostojí stylu, který HIM zavedli, a pro který se těžko nachází oficiální jméno - dá se mu říkat gothic rock nebo právě lovemetal a je spojením drsných melodií s romantikou. Album je opět podporováno médii a koncerty a HIM tak navštíví i ČR, a to 27. 6 . 2003 na festivale Masters of Rock ve Vizovicích. Videoklipy k tomuto albu pro HIM už točí výhradně Bam Margera (kromě songu Funeral of Hearts), který se spřátelil s Ville Valem a můžete ho znát např. z pořadu JackAss. HIM také točí klip k songu The Sacrament v Ploskovicích u Prahy (točila se tam i pohádka o Večernici).
V roce 2004 HIM vydávají best of album - 1996 - 2004 The best of album And Love Said No. K tomuto albu proběhne během jara ´04 koncertní šňůra po Evropě a následuje Amerika, kterou se HIM snaží dobýt. V Americe se jim letos natolik zalíbilo, tak se rozhodli, že další desku natočí právě v USA. Prvně, však odehrají silvestrovský koncert v helsinském klubu Tavastia, blízko kterého všechen jejich úspěch začal a kde mají tradiční silvestrovské koncerty.
Koncem léta 2005 vychází album Dark light s pilotním singlem "(Rip out) the wings of a buterfly". Celé album je spíš klidnější (například oproti předchozí řadovce Love metal). Opět je líbivé pro mnoho posluchačů z širolé veřejnosti. V recenzích se ale setkáváme se značnou kritikou. Celkově se album nebezpečně blíží popu, všechny písně jsou si podobné a psané jakoby podle jednoho konceptu (aspoň na první poslech jsou k nerozeznání), zdá se jako by trochu mizela jejich ponurost. Že by projevila Villova nová přítelkyně Jonna? :) Účel ale splnilo, pohybuje se na předních příčkách prodejnosti a v hitparádách bodují "Wings of a butterfly" i následující singl "Killing loneliness".
Hezkej blog :)